dopotácet se
[dopotaːcet se]
(3. j. -cí se, 3. mn. -cejí se, -cí se, rozk. -cej se, čin. -cel se, podst. jm. -cení (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dopotácí kam)
potácením se dostat na určité místo:
Poslepu se dopotácela ke dveřím.
Vrávoravě se dopotácel do koupelny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dopotaːcet se]
(3. j. -cí se, 3. mn. -cejí se, -cí se, rozk. -cej se, čin. -cel se, podst. jm. -cení (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dopotácí kam)
potácením se dostat na určité místo:
Poslepu se dopotácela ke dveřím.
Vrávoravě se dopotácel do koupelny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)